Jearaldagat ja vástádusat

Goas sáhtán váidalit Siviilaáittardeaddjái?
Leago Siviilaáittardeaddjái váidaleamis áigemearri?
Gii sáhttá váidalit?
Mo čálán váidalusa?
Mo váidalus meannuduvvo?
Maid Siviilaáittardeaddji sáhttá dahkat?
Makkár áššiiguin Siviilaáittardeaddji bargá?
Man guhká ádjána meannudit váidalusa?

Goas sáhtán váidalit Siviilaáittardeaddjái?

Hálddahusas galgá leat vejolašvuohta njulget ášši ja dahkat loahpalaš mearrádusa áššis, ovdalgo das váidaluvvo áittardeaddjái. Jos váidalus guoská hálddahusa mearrádussii, lea hálddahusas máŋgga dáhpáhusas bajit instánsa, man sáhttá bivdit árvvoštallat ášši ođđasit.  Dat váidalanvejolašvuohta galgá dalle leat geavahuvvon ovdal go sáhtát váidalit Siviilaáittardeaddjái. Ovdamearkka dihte oadjomearrádusa galgá dábálaččat váidalit vuos Oadjoriektái, ja huksenášši dahje sosiálaášši galgá vuos váidalit fylkkamánnii. Go dakkár váidalanáššis lea dahkkojuvvon loahpalaš mearrádus, ja ain oaivvildat ahte lea dahkkojuvvon boastut, de sáhtát váidalit deike.

Leago Siviilaáittardeaddjái váidaleamis áigemearri?

De lea. Váidalanáigemearri lea jahki. Áigemearri rehkenastojuvvo hálddahusa loahpalaš mearrádusas áššis dahje dan áiggis, masa váidalus guoská. Njuolggadusas spiehkastit dušše hárve.
 

Gii sáhttá váidalit?

Juohkehaš gii oaivvilda iežas gillán boasttuvuođa almmolaš eiseválddiid beales, sáhttá váidalit áittardeaddjái. Váidaleaddji ferte dattetge ieš leat gillán boasttuvuođa dahje váilivuođa, masa váidalus guoská. Áittardeaddji ii dábálaččat meannut váidalusaid dakkára hárrái, mii dušše guoská earáide.

Mihkkige ii dattetge hehtte geannu sáddemis váidalusa du beales. Dalle ferte bidjat mielddusin fápmudusa, mas čielgasit boahtá ovdan ahte don attát nuppi olbmui vuoigatvuođa váidalit Siviilaáittardeaddjái.

Searvi sáhttá váidalit áittardeaddjái iežas miellahtu beales. Dalle berre miellahttu maid vuolláičállit váidalusa, dahje berre bidjat mielddusin čálalaš fápmudusa.
 

Das geas lea ráddjejuvvon persovnnalaš friddjavuohta, omd. giddagassii bijahallan olbmos, lea vuoigatvuohta váidalit áittardeaddjái giddejuvvon reivviin, mii mearkkaša ahte ásahus ii beasa mange láhkai sensureret reivve.
 

Mo čálán váidalusa?

Siviilaáittardeaddjái ferte váidalit čálalaččat ja váidalusa ferte vuolláičállit. Sáhtát čállit dábálaš reivve (ovdamearkareive) dahje sáhtát deavdit váidalanskovi. Jos geavahat váidalanskovi, de fertet dan čálihit ja sáddet poastta mielde. Buot reivviid ja mildosiid skánnejit min áššemeannudanvuogádagas, ja danin lea vuogas jos it njađe oktii dokumeanttaid itge geavat čadniid. Mii eat dál vuos váldde vuostá váidalusaid e-poasttain.

Lea mávssolaš ahte nu dárkilit go vejolaš čilget guđe hálddašanorgánii (gielda, direktoráhtta, departemeanta dahje eará) váidalus guoská. Berret maid vuođuštit váidalusa dan láhkai ahte čilget guđe boasttuvuođa don oaivvildat hálddahusa dahkan. Dábálaččat ii dárbbaš čállit eanet go siiddu dahje guokte.

Jos oaivvildat dihto mearrádusa leat boastut, fertet almmuhit guđe beaivve mearrádus lea dahkkojuvvon ja lea buoremus jos bijat mielddusin mearrádusa kopiija. Berret bidjat váidalusa mielddusin maiddái eará reivviid ja govaid dahje kárttaid, mat du oainnu mielde muitalit mávssolaš áššiid, mat nannejit du váidalusa.  Siviilaáittardeaddji sáhttá gal maid viežžat áššebáhpáriid hálddahusas.

Jos du mielas orru váttis čohkket váidalusa, sáhtát váldit oktavuođa Siviilaáittardeaddji kantuvrrain ja bivdit neavvagiid áššemeannudeaddjis. Dakkár rávvema sáhtát oažžut telefovnna bokte, dahje sáhtát bivdit lágidit dutnje ságastallama dáppe. Áiggi ferte dalle šiehttat ovddalgihtii.
 

Mo váidalus meannuduvvo?

Váidalussii mearridit seammás áššemeannudeaddji, gii lohká váidalusa ja árvvoštallá sáhttágo dan meannudit dáppe. Jos ii sáhte meannudit ášši, ovdamearkka dihte go dat lea boarásmuvvan dahje go don it leat geavahan vejolašvuođa váidalit bajit hálddašanorgánii, de don oaččut dieđu das guovtti vahku siste. Juohke dáhpáhusas oaččut guovtti vahku siste gaskaboddasaš vástádusa, mas muitaluvvo goas oaččut mis eanet dieđuid.
 

Mii árvvoštallat dan maŋŋá leago vuođđu váldit ášši ovdan váidaluvvo hálddahusorgánain. Dakkár árvvoštallan ádjána dábálaččat njealji ja logi vahku gaskkas. Jos lea vuođđu dan láhkai iskagoahtit ášši dárkileappot, de mii čállit reivve hálddašanorgánii ja bivdit sin oaivila váidalusa hárrái. Dávjá mii jearrat maid konkrehta jearaldagaid. Hálddašanorgána oažžu dábálaččat njealji vahku vástidanáiggi. Go mii leat vuostáiváldán vástádusa dáppe, de beasat don buktit ovdan maid oaivvildat dan hárrái.
 

Jos ii leat vuođđu joatkit váidalusain, de don oaččut mis vástádusreivve, mas mii vuođuštit manin nu lea.

Áittardeaddji cealká loahpas (daid áššiin, maid mii guorahallat lagabui) oaivilis áššis. Son sáhttá čujuhit ahte hálddašanorgána dahje virgeolmmoš lea dahkan boasttuvuođa dahje guođđán dagakeahttá juoidá. Iskama boađus sáhttá maid leat ahte áittardeaddji ii gávnna ahte livččii dahkkojuvvon maidge boasttuvuođaid. Son sáhttá maid bivdit hálddašanorgána njulget boasttuvuođaid, dagakeahttá báhcán áššiid dahje bonjuvuođaid, ovdamearkka dihte meannudit du ášši ođđasit. Siviilaáittardeaddji ii dattetge sáhte ieš dahkat mearrádusaid, mat čatnet, iige rievdadit hálddahusa dahkan mearrádusaid. Eanaš dáhpáhusain gal eiseválddit čuvvot áittardeaddji evttohusaid ja ávžžuhusaid.

Sáhtát lohkat eanet váidalusášši meannudeamis dás

 

Maid Siviilaáittardeaddji sáhttá dahkat?

Áittardeaddji sáhttá cealkit oainnus diliid hárrái, mat gullet su bargosuorgái. Iskkademiin, maid áittardeaddji dahká, sáhttá leat boađusin kritihkka, ávžžuhusat ja evttohusat eiseválddiide. Áittardeaddji sáhttá čujuhit ahte hálddašanorgána lea dahkan boasttuvuođa dahje guođđán maidnu dagakeahttá maid sii livčče galgan dahkat. Son sáhttá maid ávžžuhit hálddašanorgána njulget boasttuvuođa, ollašuhttit dagakeahttá báhcán daguid dahje njulget bonjuvuođaid.

Siviilaáittardeaddji ii sáhte ieš dahkat mearrádusaid, mat čatnet, dahje rievdadit mearrádusaid, maid hálddahus lea dahkan. Son maid ii sáhte addit gohččumiid, mat rievttálaččat čatnet eiseválddiid. Geavadis eiseválddit dattetge čuvvot áittardeaddji ávžžuhusaid ja evttohusaid.
 

Dakkár hálddahusmearrádusaid hárrái, mat leat dahkkojuvvon friddja árvvoštallama vuođul, lea áittardeaddjis ráddjejuvvon vejolašvuohta ovdanbuktit kritihka.

Áittardeaddji sáhttá maid fuomášuhttit váilevašvuođaid lágain, njuolggadusain ja eiseválddiid geavadiin.

Makkár áššiiguin Siviilaáittardeaddji bargá?

Siviilaáittardeaddji sáhttá iskat eanaš lágan áššiid ja diliid, maid almmolaš eiseválddit leat meannudan ja mearridan.
 

Siviilaáittardeaddji ii sáhte meannudit
• áššiid maidda Stuorradiggi dahje Odeldiggi lea cealkán oainnus
• mearrádusaid mat leat dahkkojuvvon stáhtaráđis
• duopmostuoluid doaimmaid, maiddái hálddahuslaš dahkamušaid mat leat biddjojuvvon duopmárkantuvrraide, ja mearrádusaid mat čielga láhkamearrádusa vuođul sáhttet ovddiduvvot duopmostuoluide guoddaleami, váidaleami dahje eará riektegaskaoami bokte, omd. pántema dahje geassingeaskku vuođul
• Riikarevišuvnna doaimmaid
• áššiid mat gullet Suodjalusa áittardeaddjái ja siviila suodjalangeatnegasaid áittardeaddjái

Man guhká ádjána meannudit váidalusa?

Áššemeannudanáigi sorjá das leatgo ákkat iskagoahtit ášši dárkileappot. Don gulat mis guovtti vahku siste dan rájes go mii leat vuostáiváldán váidalusa. Sáhtát lohkat eanet váidalusa áššemeannudeamis dás.

Álgui